Panel č. 4 - Pravěk

Text připravil pan archeolog Mgr. Roman Malach z Muzea Boskovicka. Ještě jednou bychom mu rádi poděkovali za ochotu a spolupráci.
Materiál je uložen v Muzeu Boskovicka, kde je část předmětů vystavena ve stálé expozici - řada poznatků, které zde zmiňuji bude též publikována ve Vlastivědě Boskovicka 3 sv. archeologie, která vyjde letos v červnu.

Hradisko Svitávka – významná polykulturní lokalita v Boskovické brázdě

Úvod:

Hradisko Svitávka leží v Boskovické brázdě, ve staré sídelní oblasti. Vypíná se přibližně 70 metrů nad říční nivou do výšky asi 390m n. m. Ideální poloha hradiska na průsečíku Malé Hané s řekou Svitavou vybízela k osídlení hradiska již od pravěku. Hradisko bylo díky této strategické poloze osídleno prakticky po všechna období pravěku. Konkrétně bylo zjištěno osídlení v době kamenné kulturami lengyelskou a jevišovickou. V době bronzové kulturou únětickou, věteřovskou, mohylovou a kulturou slezskou. Nevýrazné stopy zanechali na hradisku keltové v mladší době železné. Zcela zásadní roli hrálo hradisko v raném středověku. Později zde byl postaven vrcholně středověký hrádek a nakonec z jeho ruin byla vystavěna barokní kaple. Hradisko je elipsovitého tvaru, orientované ve směru východ – západ, rozměry os jsou 85 a 20 metrů, celková plocha představuje asi 0,2 hektaru. Na západním svahu se nachází výrazný val a příkop, na východní lépe přístupné straně je zřetelná dvojice valů s dvojicí příkopů. Severní a jižní strana byly dostatečně chráněny prudkým svahem.

Dějiny archeolog. výzkumů:

Lokalitu popsal již v roce 1904 Jan Knies ve Vlastivědě Moravské: Boskovský okres. Knies provedl na hradisku sondu, při níž zjistil kulturní vrstvu, ze které získal: „množství střepin vlnicí zdobených, s odznaky na dnech hradištného rázu, rezavé nože, železné kopí a jiné starožitnosti středověké“.

Pohled na nezalesněné Hradisko z přelomu 19. a 20. století

V meziválečné době zde provedl drobný amaterský výkop Dalibor Tichý z Rozseče. Jasnější představu o osídlení hradiska přinesly až systematické archeologické výzkumy Antonína Štrofa, Rudolfa Procházky a Jany Stuchlíkové realizované na konci 70. a v 80. letech. Prvotním cílem archeologického výzkumu, který započal v roce 1978, bylo zaměřit půdorys zaniklého středověkého hrádku a upřesnit jeho dataci. Při výzkumu se podařilo objevit i pravěké osídlení, na jehož poznání se zaměřili další systematické výzkumy A. Štrofa a R. Procházky v 80. letech.

Plán hradiska s červeně vyznačenými sondami z 70 a 80. let; zelené -X- linie mladohradištního opevnění. A - věž pozdně středověkého hradu; B - barokní kaple sv. Ducha (Procházka 1994).

Většina pravěkého materiálu, který se nacházel na hradisku, byla poničena mladšími středověkými zásahy. Pravěké situace se tak dochovaly především na svazích hradiska. Materiál z výzkumů hradiska je uložen v Muzeu Boskovicka a některé nejzajímavější artefakty jsou prezentovány ve stálé expozici muzea.  

Chronologie – osídlení hradiska od doby kamenné po vrcholný středověk:

DOBA KAMENNÁ
Katastr Svitávky je z hlediska archeologického nedostatečně prozkoumán, nálezy z okolních katastrů však jednoznačně dokládají osídlení oblasti již ve starší doby kamenné. Kolekce štípané kamenné industrie pochází např. z trati V kopcích jižně od Svitávky a z jižního svahu Stráncí severně od Svitávky.

Po celou mladší dobu kamennou (5600–4500 př. n. l.) jsou osidlovány pouze nížinné polohy. Výšinná sídliště jsou budována až v pozdní době kamenné (4500–2100 př. n. l.). Hradisko Svitávka bylo osídleno zřejmě již kulturou s moravskou malovanou keramikou (cca. 4200 př. n. l. ), což dokládá několik keramických zlomků. V této době zřejmě nebylo hradisko ještě opevněno. Další blízkou výšinou lokalitu z této doby představuje např. hradisko Vejštice u Vážan, které se vypíná asi 5 km od Svitávky na protější straně Boskovické brázdy.

Výrazněji osídleno bylo hradisko Svitávka až v mladším úseku jevišovické kultury v mladší fázi pozdní doby kamenné. Jevišovická kultura se rozprostírala na jihovýchodní Moravě a hradisko Svitávka představuje dodnes nejsevernější známou lokalitu této kultury v rámci Moravy. Sídliště bylo v této době již opevněné. Většina jevišovických objektů na temeni hradiska byla patrně zničena mladšími zásahy, výraznější kulturní vrstva byla zachycena pouze ve východní části. Z výzkumu pochází zlomky nádob s výzdobou vpichy, důlky a plastickou lištou. Některé nádoby měly také zdrsněný povrch. Nalezeny byly také zlomky mís, amfor, hrnců, hmoždíře nebo hrnek s vysokým stylizovaným uchem s rohy typu ansa lunáta.

Džbánek s vysokým stylizovaným uchem s měsíčkovitě ukončenou horní částí – „typ ansa lunáta“ (Foto R. Malach, Muzeum Boskovicka).

Zajímavostí je také nález pohřbu v bezprostřední blízkosti hradiska. Jedna ze sond v prudkém svahu narazila na skrumáž větších kamenů o rozměru cca. 3 x 3m, která obsahovala zlomky blíže neurčených kostí, zlomky keramiky a rohovcovou čepel.

Výběr keramiky ze sond I/81 a II/81.

Patrně se jedná o pozůstatek původního mohylového jevišovického hrobu.

DOBA BRONZOVÁ
 Ve starší době bronzové bylo hradisko osídleno únětickou kulturou, její doklady jsou spíše nevýrazné. V této době se osídlení soustředilo spíše v nížinné části Malé Hané a Lysické sníženiny. Teprve v závěrečné fázi starší doby bronzové je hradisko Svitávka výrazně osídleno. V této době zde bylo sídliště věteřovské kultury (1600–1500 př. n. l.). Hradisko bylo opevněno patrně po celém obvodu kamenohlinitou hradbou s čelní kamennou zdí. Před opevněním byly do svahu zahloubené terasy, na nichž byla provozována kovolitecká výroba. Dvě kovolitecké dílny byly situovány před hradbami samotného opevněného sídliště patrně hlavně z bezpečnostních důvodů, kdy by neopatrná manipulace s ohněm mohla snadno způsobit požár celého hradiska. Z dílny pochází např. model keramického sekeromlatu patrně s čistě rituální funkcí, dále hliněné formy k lití na ztracený vosk, keramický náustek na kožený dmýchací měch a jednostranný odlévací kadlub. Z této doby bylo na hradisku nalezeno kromě množství keramiky také několik kamenných zrnotěrek, které sloužili k drcení obilí a k přípravě pokrmů. Osídlení hradiska přetrvalo ze starší doby bronzové do střední doby bronzové, kdy zde přebýval lid středodunajské mohylové kultury. V této době bylo vybudováno nové opevnění, terasa před hradbou byla mírně rozšířena a vstup do hradiska byl přesunut ze severovýchodní části do části východní.

V mladší době bronzové se na celé Moravě rozšířil lid charakteristický spalováním svých zemřelých, tzv. kultura popelnicových polí. I v této době byly na hradisku zaznamenány pozůstatky lidské činnosti – na samém závěru doby bronzové zde krátce přebýval lid kultury lužických popelnicových polí. Na návrší hradiska byl odkryt žárový hrob vybavený bronzovými milodary, přepálené kosti z této doby byly zjištěny i na severním svahu. Není jisté, zda v této době bylo hradisko osídleno. Je možné, že v této době mělo návrší spíše kultovní charakter a nejednalo se tedy o typické výšinné sídliště.

Archeologický výzkum na severním svahu hradiska.

DOBA ŽELEZNÁ
V mladší době železné – byla oblast boskovické brázdy poměrně hustě osídlena Kelty. Hustá koncentrace sídlišť byla v celé nížinné části Lysické sníženiny i Malé Hané. Dominantní lokalitou bylo sídliště v Bořitově na Pískách. Z hradiska Svitávky pochází několik keramických fragmentů keltských nádob, výraznější osídlení zde zaznamenáno nebylo. Je možné, že většina pozůstatků po Keltech vzala za své opět jako další pravěký materiál při terénních úpravách na hradisku v raném a vrcholném středověku.

RANÝ STŘEDOVĚK
V průběhu 6. století přichází na Moravu Slované z východu. První doklady jejich osídlení v Boskovické brázdě nacházíme sporadicky od 6. a 7. století (Bořitov, Jabloňany, Sudice). Z tohoto období známe v celé Boskovické brázdě prakticky jediný hrob. Jedná se o hrob ze Svitávky. Jedinec byl uložen do spraše v místech pod hradiskem v bývalé cihelně. Kostra byla na základě nálezu několika štípaných kamenných nástrojů zběžně datována do staršího paleolitu. Teprve v roce 2001 bylo stáří skeletu upřesněno pomocí datace C14 z lebeční kosti. Stáří kostry tak podle nejnovějších poznatků spadá do roku asi 770 n. l. s přesností +/- 50 let. Jedná se tedy o hrob česně středověkého stáří. Hradisko Svitávka v této době ještě osídlené nebylo, k jeho osídlení dochází až v 11 století po zániku Velkomoravské říše.

Zatímco v pravěku byly osídleny i vrcholové partie svahů hradiska, v raném středověku byla obehnána palisádou pouze vrcholová část temene hradiska a celkový osídlený prostor se tak zmenšil. Palisáda byla zapuštěna do pravěkého souvrství a k ní byla na severním svahu přisypána kamenitá úprava vzniklá zřejmě odtěžením zvětralého skalnatého podloží v centrální části plošiny. Celkové opevnění tvořila dřevohliněná hradba o předpokládáné výšce 1,8 – 2 m od původní úrovně terénu. Hradisko bylo poměrně intenzivně využívané v 12. a v 1. polovině 13. století. Nejvýznamnější stopy osídlení byly zjištěny ve východní části hradiska a v pásu podél opevnění. Pozůstatky raně středověké srubové stavby, zachytila také sonda mezi kapličkou sv. Ducha a místem, kde stávala v 15. století hranolová věž. Osídlení v raném středověku pomohly přesněji datovat nálezy mincí olomouckého knížete Oty II. Černého (1107–1110, 1123–1125) a českého knížete Vladislava I. (1109–1118, 1120–1125). Další hmotnou kulturu reprezentuje množství zlomků keramických nádob. Keramika v této době byla s příměsí tuhy, nádoby byly zdobeny vlnicemi, horizontálními žlábky, vrypy a radélkovou výzdobou. Přítomnost knížecích bojovníků dokládají tři ostruhy, dvě kopí a ze závěrečné fáze hroty šípů do kuší. Další kovový inventář představuje železné kladívko, kleště, zlomek srpu a množství hřebíků.

Svitávka hrála v raném středověku významnou funkci. Písemné prameny opevněné hradisko bohužel nezachycují. V darovací listině olomouckého údělníka Oty a jeho manželky Eufemie hradišťskému klášteru z r. 1078 se Svitávka sice neuvádí, zato se zde zmiňuje dvůr Úsobrno. Osídlení Úsobrna i blízkého hradiska Durany je však výrazně mladší a nelze vyloučit, že informace se vztahují právě ke Svitávce. Další falzum vzniklé před rokem 1270, které se hlásí k roku 1250, potvrdil Václav I. hradišťským premonstrátům výběr mýta ve Svitávce. V polovině 13. století však význam celnice ve Svitávce upadá v důsledku vzniku nových cest přes Českomoravskou vrchovinu. Samotné hradisko v 2. polovině 13. století zaniká.

VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK
Naposledy bylo hradisko souvisle osídleno v polovině 15. století. Velikost sídliště odpovídala přibližně raně středověkému areálu. Dominantu tvořila hranolová věž s vnitřním prostorem 6 x 6 m. Tloušťka zdiva byla 2 m.

Odkryté pozůstatky věže pozdně středověkého hrádku.

Mohutný zával přepálené mazanice svědčí o existenci nejméně jednoho dřevohlinitého patra u této věže. Západně od ní stál podsklepený palác. Výzkum odhalil také několik budov na východním a severním okraji plošiny. Patrně až v této době byly vyzvednuty zemní valy na východním předpolí, kudy také procházel dodnes znatelný vstup. Otázka stavebníka, majitelů a potažmo i funkce této stavby nebyla dosud jednoznačně vyřešena. R. Procházka (1994) vyslovil domněnku, že hrad mohl založit Vaněk Černohorský, jehož hlavním sídlem byly nedaleké Letovice.

Idealizovaná rekonstrukce hrádku z 2. poloviny 15. století (Šimeček 2009)

Vystavěný hrádek pak měl sloužit k správě nově získané Svitávky, kterou získal v roce 1446 v zástavu od hradišťského opata Mikuláše Kubíka. Hrádek zanikl poměrně brzo na přelomu 60 a 70. let 15. století v době česko-uherských válek.  
 

Použitá literatura:

Čižmář, M. 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku.
Praha: Libri.

Knies, J. 1904: Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Boskovský okres.
Brno: Musejní spolek.

Malach, R. 2011: Raně středověké osídlení Lysické sníženiny a Malé Hané.
Rkp. bakalářské diplomové práce uložený na ÚAM FF MU Brno.

Procházka, R. 1984: Pozdně hradištní keramika v některých moravských regionech.
Archeologické rozhledy 36, s. 430–434.

Procházka, R. 1994: Svitávka – Hradisko v 11. – 15. století.
Castellologica Bohemica 4, s. 231–236.

Procházka, R. – Štrof, A. 1980: Zjišťovací výzkum na "Hradisku" u Svitávky (okr. Blansko). Přehled výzkumu 1978, s. 64–65.

Procházka, R. – Štrof, A. 1991: Výzkum Hradiska u Svitávky v roce 1988 (okr. Blansko). Přehled výzkumu 1988, Brno, s. 71–72.

Svoboda, J. A. 2001: Svitávka (okr. Blansko).
Přehled výzkumu 2000, s. 144.

Šimeček, P. 2009: Copuli lapidum I + II: hrady a hrádky v povodí Svratky a Svitavy.
Brno: Národní památkový ústav, s. 35.

Štrof, A. 1984: Pravěké osídlení Hradiska u Svitávky.
Regionální sborník okresu Blansko. s. 30–45.

Štrof, A. 1990: Výzkum Hradiska u Svitávky v roce 1987 (okr. Blansko),
Přehled výzkumu 1987. s. 94–95.

Štrof, A. – Procházka, R. 1989: Grabung auf Hradisko bei Svitávka (Bez. Blansko), Přehled výzkumu 1986. s. 99.